POZNÁMKY
O VĚZNICI

Informace, Email
INTERAKTIVNÍ VERZE DIAGRAMU
FAQ
Slovník
Manuál archivu
Proti karcerální architetkuře








NAČTENÍ DIAGRAMU CHVÍLI TRVÁ
VYČKEJTE PROSÍM PÁR SEKUND
FILTROVAT: VŠE OHNISKO ZASTŘEŠENÍ PLÁŠŤ PODSTAVA 
OHRADNÍ ZEĎ
04–16–25
 Ohradní zeď symbolizuje funkci železné opony. Zpřítomňuje oddělení vnějšího světa „svobodných“ a vnitřního světa „vězněných“. Její hmotné ztvárnění akcentuje nepropustnou hranici těchto dvou světů – hranice je současně politická i fyzická. Mění se pravidla, přístupy, hodnoty a zamezuje se kontaktu s osobami mimo vězeňský areál.


Normový popis ohradní zdi se váže k jejímu významu pro perimetrickou ochranu vězeňského areálu. Je v kategorii stavebně technického zabezpečení organizační jednotky spolu se STRAZNI VEZI a poplachovými a bezpečnostními systémy. Její podoba je jednak hmotná (betonová či zděná zeď, kovové i nekovové oplocení, ostnatý a žiletkový drát), jednak nehmotná (zakázané vnitřní a vnější pásmo, biometrické systémy, SPZ, atp). Hmotná forma je navrhovaná tak, aby ji člověk ani vozidlo nemohli překonat nad, skrz ani pod – tomu je uzpůsobena tloušťka, síla, povrchy, nebo opatření horní hrany jednotlivých prvků (šikmá stříška, zakulacené vrcholky sloupků, bruno válce z žiletkového drátu, atp). 1


Vysoká zeď vězeňský areál ohraničuje, a zároveň zamezuje zásahům z vnějšího světa. Francouzský filozof Michel Foucault ji popisuje jako materiální i symbolickou figuru moci. Ačkoli se její forma od sedmdesátých let, kdy ji takto definoval, výrazně proměnila, tuto roli si stále uchovává. 2 Zrodila se ve městech současně s moderní věznicí. Trest již nebyl předmětem veřejného výkonu moci, ale skrýval se za těmito zdmi. Cílem materiální formy (výšky, pevnosti a monotónnosti) bylo především varovat a komunikovat – pohrozit směrem do veřejného prostoru. Postupně, jak se proměňovaly politické i ekonomické systémy (na úrovni lokální i globální), se měnila i reprezentace věznice směrem k veřejnosti. V rámci rozvoje kapitalismu již nebylo třeba, aby areál věznice působil jako zdvižený prst ve městech. Naopak se věznice přesouvala do míst, kde by mohla být propojena či rozšířena o průmyslové či zemědělské areály, ve kterých jsou uvěznění zaměstnáváni. Ztvárnění ohradní zdi v krajině či odlehlejších místech města tak začalo postrádat na své reprezentativní důležitosti a monolitické pevné zdi byly nahrazeny vysokým oplocením. Krom propojení věznice s prací taktéž platí, že bezpečnostní a dohledové vybavení věznice a prostorová uspořádání se kontinuálně technologicky zdokonalují, tudíž útěk z vězeňského areálu již dnes nepředstavuje velkou hrozbu. 3

Stěžejní otázkou z hlediska kritické reflexe vězeňských prvků zůstává míra prostupnosti ohradní zdi. Je známo, že v minulosti byl přístup do věznice za účelem vědeckým, aktivistickým či žurnalistickým snazší. 4 Současné nastavení tento přístup systematicky omezuje skrze rozsáhlou síť byrokracie a domnělou snahou o bezpečnost všech zúčastněných. Prostupnost je primárně blokována zvenčí, zatímco vnitřní strategie a principy volně protékají póry ohraničujících zdí ven. Samotná konstrukce ohradní zdi tak není současně hranicí karcerální zkušenosti. 5 Ta se šíří z věznice ven jednak když se vpisuje a stigmatizuje propouštěná těla (obranné držení těla, špatný stav chrupu, tělesné zvyky a reakce naučené ve vězení, které přetrvávají do každodenní skutečnosti), a jednak je součástí policejní strategií v areálu veřejného prostoru. Příkladem může být omezený pohyb v prostoru (podmínečné propuštění, domácí vězení), CCTV (neviditelný dohled a monitorování), stigmatizace při hledání práce, bydlení, či obecně resocializace. 6


Pro zdárnou dekonstrukci ohradní zdi je třeba porušit její polopropustnou povahu. Je třeba o ní smýšlet jako o proměnlivé hranici, ukazovat na míru a rozsah rýh a puklin, a pokračovat v jejich prohlubování. Tato zeď je totiž první zdí, která se v architektuře vězeňského areálu směrem do svého středu několikrát replikuje a uzavírá svět uvězněný do pevnějších a neproniknuteljších struktur. Unikátním příkladem z minulosti je věznice bez ohradní zdi Wallkill v americkém státě New York, postavena v roce 1932. Areál umístěn v odlehlé krajině fungoval bez ohradní zdi dvanáct let, po tuto dobu v něm bylo umístěno 3400 vězňů, z nichž pouze 25 uprchlo. 7 Radikální však nebylo pouze rozhodnutí provozovat věznici bez hmotné ochrany perimetru, ale též vnitřní uspořádání a program věznice – rozsáhlý a dostupný edukační program, skupina pro lidi závislé na alkoholu, ale rovněž program rodinné setkávání. 8


Vazební věznice Pankrác
















1    ČSN 73 5720 (735720) Vězeňské stavby.




2    Michel Foucault, Dohlížet a trestat: kniha o zrodu vězení, Praha 2000, s. 174.











3    Sabrina Puddu, Conservation Camps: Carceral Labor in California, The Funambulist, 2016, č. 4. Dostupné na: https://thefunambulist.net/magazine/04-carceral-environments/conservation-camps-carceral-labor-california-sabrina-puddu, vyhledáno 15. 3. 2025.

4    Dana McKinney White – Lisa Haber-Thomson (organizers), Carceral Landscapes. Harvard Graduate School of Design, dostupné na: https://www.gsd.harvard.edu/event/carceral-landscapes/, vyhledáno 12. 2. 2025.

5    Dominique Moran, Carceral Geography: Spaces and Practices of Incarceration, Londýn 2018, s. 92.

6    Ibidem, s. 88–102.




7    New York Correction History Society, History of Wallkill CF – Prison Without a Wall, dostupné na: https://www.correctionhistory.org/html/chronicl/docs2day/wallkill.html, vyhledáno 12. 4. 2025.


8    Walter M. Wallack, The Administration of Justice in a Large Jail, Journal of Criminal Law and Criminology XXXVI, 1945, č. 5, s. 337–342.

Polopropustnost zdi
Nic nepronikne dovnitř, 
vše karcerální pronikne ven

©2025DIPLOMOVÁ PRÁCE
ADÉLA VAVŘÍKOVÁ







TEORETICKÝ TEXT
 Internetový archiv POZNAMKY O VEZNICI je součástí diplomového projektu řešeného na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Architektury I (Jakub Herza, Andrew Kiel, Viktória Mravčáková). Zastřešujícím cílem archivu je představení a pojmenování vězeňských praktik, strategií a přidružené architektonické hmoty, skrze něž dochází k působení moci. Tyto praktiky a prvky jsou následně odhalovány v odlišných souvislostech a typologiích.

Politickou vrstvu projektu tvoří příspěvek do diskuse o zrušení věznic, a především profesní apel na architektonickou obec, aby se naučila rozpoznávat místa navrhována pro útlak a násilí a na jejich produkci se nadále nepodílela. Aby naopak využila médium představivosti a napomáhala ve svých projektech vytvářet společnost založenou na péči a sociální rovnosti.

V záhlaví stránky je k dispozici (1) seznam často kladených otázek spojených s tématem zrušení věznic, (2) slovník pojmů a (3) manuál, který vysvětluje kostru online archivu, jednotlivé kategorie, tagy a příspěvky.