NAČTENÍ DIAGRAMU CHVÍLI TRVÁ VYČKEJTE PROSÍM PÁR SEKUND
Archiv Vás zve k prozkoumání.
Manuál slouží pro představení kostry internetové stránky archivu – její seskládání a provázání zamýšlené autorkou,
které ale nechce nijak omezit svébytný přístup kohokoliv, kdo se archivem chce volně proklikávat. Berte jej pouze
jako opis organizační struktury, nikoliv jako návod, dle kterého je třeba postupovat.
Platformu archivu tvoří příspěvky ohledávající téma praktik, strategií a architektonické hmoty věznice. Jednotlivé
vstupy jsou propojeny kategoriemi, štítky a metodami, a společně vykreslují síť. Vizuální zpracování sítě je k vidění na
úvodní obrazovce internetového archivu. Kliknutím na jednotlivé body je možné vstoupit do archivu skrze vybraný
příspěvek. Opětovným kliknutím na POZNAMKYOVEZNICI v záhlaví stránky dochází k přesměrování na domovskou
stránku archivu, kde je možno mezi jednotlivými příspěvky vyhledávat, filtrovat a prohlížet.
Příspěvek je vždy složen z analyticko-kritického textu na dané téma. Autorský text je ve většině případech doplněn
o obrazovou dokumentaci (koláž, fotografie, mapa etc.), v některých případech i o zvukovou stopu či video.
Každý příspěvek je řazen do jedné ze čtyř kategorií – ohnisko, zastřešení, plášť a podstava. Tyto kategorie jsou volnou
interpretací kanonického spisu teorie architektury Čtyři prvky architektury teoretika a architekta Gottfrieda Sempera
z roku 1851. 1 Semper se v něm navrací k prvopočátkům architektury a usiluje o vysvětlení významu a proměnlivé
povahy architektonické formy. Postupně rozděluje architekturu na čtyři základní prvky–oheň (krb), střecha (štít),
stěna a terasa (substrukce). Archiv pracuje se Semperovou teorií především z toho důvodu, že se inspiruje snahou
navrátit se k původu hmoty a objasnit, na jaké potřeby reaguje. V případě archivu však není středobodem architektura
jakožto ucelená věda, ale spíše typologie věznice, potažmo konstrukce moci a dohledu.
První prvek –ohnisko– pracuje dle Sempera s jeho atributy bezpečí, přípravy stravy a tepla. Kolem něj se lidé (a další
tři prvky) shromažďují. V případě věznice budou do této kategorie řazeny příspěvky zabývající se mocí a dohledem,
jádrem vězeňské typologie. Druhý prvek –zastřešení– odkazuje k tvorbě přístřešku, ochraně před nepřízní počasí
a v intencích své techniky pracuje se způsobem, který drží místo či stavbu pohromadě. Příspěvky v této kategorii
jsou abstrahovány do roviny tektoniky a představují různé strategie a principy, které utváří místo věznice, respektive
místa kontroly, dohledu a represe. Tyto praktiky udržují chod věznice. Třetí prvek –plášť– pracuje u Sempera
s východiskem v médiu textilu a odkazuje ke zdi jakožto vizuální hranici prostoru a vertikální rovině bezpečí.
U věznice budou příspěvky této kategorie odkazovat k taktilitě místa, tedy k rovině vizuálního jazyka. Poslední prvek
–podstava– ilustruje pro Sempera vymanění se z pozemské říše. V archivu pracuje tato kategorie právě s momentem
oddělení či odtržení od společnosti, v čase i prostoru.
Pomocí těchto kategorií je možné filtrovat příspěvky do skupin, ukázat jejich přesahy, které jsou dále prostupné
díky štítkům. Štítky označují, v jaké úrovni kritické analýzy text pracuje – úroveň pozorování je rozdělena do tří
odstupňovaných poloh – v prvním případě (noticing) jde o klasické pozorování či všímání si věcí, které jsou na
první pohled zřetelné a svou funkci nijak nekamuflují. Často jsou se svým významem a použitím spojené a např. jejich
represivní funkce není kritizována. Druhý stupeň pozorování (critical noticing) je kritický v tom smyslu, že
pojmenovává strategie a prvky, které nejsou na první pohled patrné či jejich rozklíčování vyžaduje specifické znalosti.
2 Třetí poslední stupeň (radical noticing) analyzuje a interpretuje prvky s cílem jejich emancipace a transformace
včetně snahy proměnit parametry a zažité představy. Smyslem je pozměnit vnímání a naučit se s věcmi pracovat tak,
aby nebyly snadno zneužitelné mocenskými aparáty. 3
Součástí snahy archivu je zvýšit povědomí a rozsahu kontroly a dohledu, který stát, potažmo kapitalistický režim,
vykonává na společnosti prostřednictví hmoty. Z tohoto důvodu jsou u jednotlivých příspěvků přidány štítky, které
označují, v jakých jiných typologiích či souvislostech se strategie, praktiky a hmoty nacházejí. Právě zde dochází ke
konfliktu různých narativů věcí a principů, neboť se neustále převrací role těch, kteří jsou považováni za nebezpečné
(zločince).
Červené nitě mezi jednotlivými příspěvky zviditelňuje úvodní diagram, který je metaforou na rozlehlou působnost
státních i soukromých praktik v prospěch jen a pouze globálního zisku.
2 Jane Bennett, Vibrant Matter: A Political Ecology of Things, Durham 2010, p. 5.
3 Term taken from the book Laura Scovell Gardener – Daphne Mhajer Va Pesaran (ed), Radical Fashion Exercises: A Workbook of Modes and Methods. Amsterdam 2023.
TEORETICKÝ TEXT
Internetový archiv POZNAMKYOVEZNICI je součástí diplomového projektu řešeného na Vysoké škole
uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Architektury I (Jakub Herza, Andrew Kiel, Viktória Mravčáková).
Zastřešujícím cílem archivu je představení a pojmenování vězeňských praktik, strategií a přidružené architektonické
hmoty, skrze něž dochází k působení moci. Tyto praktiky a prvky jsou následně odhalovány v odlišných souvislostech
a typologiích.
Politickou vrstvu projektu tvoří příspěvek do diskuse o zrušení věznic, a především profesní apel na architektonickou
obec, aby se naučila rozpoznávat místa navrhována pro útlak a násilí a na jejich produkci se nadále nepodílela. Aby
naopak využila médium představivosti a napomáhala ve svých projektech vytvářet společnost založenou na péči
a sociální rovnosti.
V záhlaví stránky je k dispozici (1) seznam často kladených otázek spojených s tématem zrušení věznic, (2) slovník
pojmů a (3) manuál, který vysvětluje kostru online archivu, jednotlivé kategorie, tagy a příspěvky.