POZNÁMKY
O VĚZNICI

Informace, Email
INTERAKTIVNÍ VERZE DIAGRAMU
FAQ
Slovník
Manuál archivu
Proti karcerální architetkuře








NAČTENÍ DIAGRAMU CHVÍLI TRVÁ
VYČKEJTE PROSÍM PÁR SEKUND
FILTROVAT: VŠE OHNISKO ZASTŘEŠENÍ PLÁŠŤ PODSTAVA 
STRÁŽNÍ VĚŽ
04–07–25




 Strážní věž je součástí stavebně technického zabezpečení organizační jednotky neboli věznice, vazební věznice či zabezpečovací detence. Současně se v této kategorii nachází oplocení a ohrazení pozemků a poplachové a bezpečnostní systémy. Strážní věž určena pro střežení objektu a je umístěna do zakázaného pásma, aby měla zajištěný výhled a pozorovací a palebné sektory pokrývaly oblast střeženého úseku. Zpravidla se nachází jako přidružená hmota ohraničující zdi vězeňského areálu, a to ve vícero kopiích. Uvnitř areálů se nachází v blízkosti vycházkových dvorů, kde je dle věznice třeba dbát zvýšené bezpečnosti. Každá věž musí být vybavena světlomety, neprůstřelnými skly a ochozem kolem věže, který je vytvořen z průhledného či perforovaného materiálu, aby umožnil vidět skrze konstrukci (např. pororošt). Nepřetržitá přítomnost strážící osoby je zajištěna hygienickým zařízením a klimatizací. 1


Obraz strážní věže je především symbolem moci. První z vrstev tohoto obrazu se váže k významu vertikality v kompozici (nejen) architektonické hmoty. Vertikální moc je úzce spjata se schopností se tyčit a mít dohled nad subjektem, který zůstává dole. Být na výši a mít přehled je zároveň forma fyzické přítomnost hierarchie. U vězeňské strážní věže je hlavním představitelem této hierarchie stát a jeho bezpečnostní složky. Ti mají společně za úkol produkovat a reprezentovat poklidný a poslušný řád – jeho porušení je pozorováno i trestáno.


Moment trestu, ochoty zabít a výkon násilí je historicky spjat primárně s působností věže uvnitř vězeňského areálu. Její obraz nám umožňuje vidět trest, aniž bychom na něm museli jakkoliv participovat. Potvrzuje, že vězení vykonává svou funkci (domnělou funkci), přestože do jeho vnitřní chodu nikdo z veřejnosti nevidí. 2


V současnosti je existenci strážní věže snadné rozporovat – vězeňské zabezpečení už nabylo tolika nových vrstev karcerální kontroly (detektory pohybu, CCTV, oplocení s výstražným alarmem, ad.), že lidská síla placena za nepřetržitou stráž velmi dobře zabezpečeného objektu je jednoduše neefektivní. Odpovědí na otázku, proč tento systém dohledu zůstává stále v provozu (potvrzeno na prohlídce vězeňského areálu Pankrác), je tak možná ukryta ve významu věže vně areálu – případně v tom, co její přítomnost komunikuje veřejnosti.


Pro karcerální moc je strážní věž jednoduchým a funkčním symbolem především proto, že ji poznají i ti, kteří ve vězení nejsou (a nikdy nebyli) a její hmota se napříč světem nijak zásadně neproměňuje. Shodně totiž reprezentuje jednu a tu samou funkci utkanou z vláken nepřetržité přítomnosti, víry v systém a strachu z výkonu moci. Její přítomnost na hranici jí umožňuje intervenovat i do každodenního života – perimetr moci se tak vztahuje i na okolní veřejný prostor. Protikladně je pak přidružen pocit, dokud tu věž je, nikdo z věznice neuteče a venku je tedy „bezpečno“.


A právě tento moment selhává hned v několik rovinách. Tou zásadní je fakt, že vězení (potažmo přítomnost policie) nezaručuje bezpečí. Obě složky zasahují až po potencionálním spáchání násilí. Jejich zásah pak pouze reprodukuje násilí z pozice moci. Strážní věž tak zůstává manifestací státní moci (potažmo její ideologie), která již od zrodu vězení takového, jak jej dnes známe, o nápravu ani prevenci neusiluje. Trest je zdrojem zisku a současně státní politikou pro socioekonomicky znevýhodněné.


„Vězení se stalo černou dírou, do níž se odhrnuje suť současného kapitalismu.“ 3 


Obdobu v manifestaci této moci můžeme najít u nejvýznamnějších architektonických vertikál. Typickým příkladem může být nepřetržitá soutěž o nejvyšší budovu na planetě, kterou v současnosti představuje mrakodrap jakožto typologie ztělesňující kapitalistickou moc/kapitalistický systém. 4











1     ČSN 73 5720 (735720) Vězeňské stavby.













2    Jordan Frazier, The Tower: Prison architecture and the verticality of carcerality (diplomová práce), Eastern Kentucky University, 2017.

























3    Angela Y. Davis, Jsou věznice překonané?, Praha 2021, s. 18.




4    John Fiske, Reading the Popular, London 2007, s. 214.

DIAGRAM PERIMETRU STÁŽNÍ VĚŽE 

Grafika zobrazuje akční rádius 300 metrů čtyř strážních věží Vazební věznice Brno. Z centra každé věže bylo vysláno 360 paprsků, které reprezentují možné výstřely. Trajektorie každého jednotlivého paprsku je vyznačena v dvourozměrném půdorysu a v případech, kdy paprsek protíná budovu, je tento objekt vyšrafován.

V tomto konkrétním schématu budovy plní funkci štítů. Dalším možným ochranným prvkem by mohlo být i přírodní prostředí – například vyvýšený terén nebo lesní porost. Tyto prvky nejsou do schématu zahrnuty. Je však možné provést nezávislé zkoumání s využitím přiložené letecké mapy.



©2025DIPLOMOVÁ PRÁCE
ADÉLA VAVŘÍKOVÁ







TEORETICKÝ TEXT
 Internetový archiv POZNAMKY O VEZNICI je součástí diplomového projektu řešeného na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Architektury I (Jakub Herza, Andrew Kiel, Viktória Mravčáková). Zastřešujícím cílem archivu je představení a pojmenování vězeňských praktik, strategií a přidružené architektonické hmoty, skrze něž dochází k působení moci. Tyto praktiky a prvky jsou následně odhalovány v odlišných souvislostech a typologiích.

Politickou vrstvu projektu tvoří příspěvek do diskuse o zrušení věznic, a především profesní apel na architektonickou obec, aby se naučila rozpoznávat místa navrhována pro útlak a násilí a na jejich produkci se nadále nepodílela. Aby naopak využila médium představivosti a napomáhala ve svých projektech vytvářet společnost založenou na péči a sociální rovnosti.

V záhlaví stránky je k dispozici (1) seznam často kladených otázek spojených s tématem zrušení věznic, (2) slovník pojmů a (3) manuál, který vysvětluje kostru online archivu, jednotlivé kategorie, tagy a příspěvky.