POZNÁMKY
O VĚZNICI

Informace, Email
INTERAKTIVNÍ VERZE DIAGRAMU
FAQ
Slovník
Manuál archivu
Proti karcerální architetkuře








NAČTENÍ DIAGRAMU CHVÍLI TRVÁ
VYČKEJTE PROSÍM PÁR SEKUND
FILTROVAT: VŠE OHNISKO ZASTŘEŠENÍ PLÁŠŤ PODSTAVA 
PROTI KARCERÁLNÍ ARCHITEKTUŘE
05-28-2025 Vážené členstvo architektonické obce,

vyzývám Vás, abyste se přestali podílet na návrhu věznic a přidružených typologií a aktivně vystoupili proti karcerální praxi v celé její prostorové, institucionální i symbolické rovině. Přehlížení této diskuse a mlčení je pouze tichou formou násilí.

Je důležité si uvědomit, že architektura věznic a dalších represivních budov není zásadně odlišná od jiných typologií. Zásadním momentem je určení, zda návrhy primárně vylučují lidská těla mimo cílovou skupinu (jako je to v případě obytných domů, škol, nemocnic, kdy má daná skupina klíč a osoby nad rámec vstupují s jejich souhlasem), či uzavírají lidská těla, které nemají možnost prostory opustit. Architektonický návrh je vždy politickým gestem – nikdy nejde pouze o prostor, vždy jde i o vztahy, které umožňuje nebo znemožňuje. Naše těla, lidská i více-než-lidská, jsou ovlivňována architektonickou mocí. Věznice je s touto skutečností právně i prostorově spjata a představuje nejpříznačnější podobu represivní stavby: je úmyslně agresivní a nehostinná.

Vězeňská infrastruktura není nástrojem prevence kriminality ani rehabilitace. Udržuje systém selektivní kontroly, který trestá chudobu, jinakost – komunity marginalizovaných skupin. Vězeňsko-průmyslový komplex, jak ukazují četné výzkumy a případové studie, přetváří lidské bytí v nástroj zisku. Architekti a architektky se tak navrhováním karcerálních staveb stávají součástí aparátu, který místo péče reprodukuje systémové násilí. Práce na projektech vězeňských zařízení je formou profesní spoluúčasti, jejíž etické důsledky nelze dále přehlížet. Nepřistupujme na maskování násilí humanistickou fasádou, chytrým designem či dobrým úmyslem, které ve výsledku vedou pouze k legitimizaci karcerální logiky. Nic jako „lepší vězení” neexistuje.

Apeluji na Českou komoru architektů (ČKA), aby zrevidovala znění svého Etického kodexu a zohlednila v něm, jaké typologie by mělo její členstvo navrhovat. Inspirací může být pobočka Amerického institutu architektů (AIA) v New Yorku, která ve svém kodexu zakazuje podílet se na návrhu věznic, policejních stanic a další míst, které slouží k uvěznění. Redefinice etiky profese není radikalismem, ani současným trendem, nýbrž odpovědností k prostorům, které vytváříme. Bez architektury by vězení nemohlo existovat.

Po vzoru Leopolda Lamberta a jeho výzvy We Pledge to Never Participate in the Design of Spaces of Detention, žádám ty z Vás, kteří jsou zaměstnaní bez možnosti výběru klientely, abyste trvali na přeřazení z projektů s karcerálním programem. Dále žádám architektonické kanceláře, aby obdobné zakázky důsledně odmítali a svůj postoj veřejně sdíleli. Vyzývám vyučující architektonických ateliérů, aby nepřipouštěly zadání návrhů vězeňských prostor a naopak vedli nastupující generaci směrem k vizím a imaginace světu bez věznic. V neposlední řadě vybízím i Vás, drazí spolustudující, abyste měli odvahu se těmto zadáním postavit a nikterak na nich neparticipovat.

Architektura má schopnost přispívat ke společenské změně – nikoliv tím, že zkrášluje represivní typologie, ale tím, že je rozkládá a nahrazuje prostorovými strategiemi postavenými na důvěře, péči a komunitní spravedlnosti. Věnujme se dekriminalizaci, komunitám a prevenci – navrhujme dostupné bydlení, místa pro zdravotní péči, vzdělávání a sdružování. Vytvářejme místa, které marginalizovaným komunitám chybí.

Těm, kteří hledají argumenty, nabízím ke čtení, zamyšlení a diskusi mou diplomovou práci Poznámky o věznici, která pomocí online archivu mapuje karcerální strategie a dekóduje jazyk vězeňské hmoty – současně krátce představuje vězeňskou populaci i principy karcerálního kapitalismu.

Vám všem, kteří byste se k této výzvě rádi připojili a veřejně deklarovali své profesní stanovisko, nabízím možnost zanechat svůj podpis níže. Otevřená výzva navazuje na obdobné projekty a usiluje o kolektivní gesto, které má potenciál překročit hranice naší profese a spolupodílet se na pečujícím světě.

Srdečně
Adéla Vavříková

SIGN HERE


©2025DIPLOMOVÁ PRÁCE
ADÉLA VAVŘÍKOVÁ







TEORETICKÝ TEXT
 Internetový archiv POZNAMKY O VEZNICI je součástí diplomového projektu řešeného na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Architektury I (Jakub Herza, Andrew Kiel, Viktória Mravčáková). Zastřešujícím cílem archivu je představení a pojmenování vězeňských praktik, strategií a přidružené architektonické hmoty, skrze něž dochází k působení moci. Tyto praktiky a prvky jsou následně odhalovány v odlišných souvislostech a typologiích.

Politickou vrstvu projektu tvoří příspěvek do diskuse o zrušení věznic, a především profesní apel na architektonickou obec, aby se naučila rozpoznávat místa navrhována pro útlak a násilí a na jejich produkci se nadále nepodílela. Aby naopak využila médium představivosti a napomáhala ve svých projektech vytvářet společnost založenou na péči a sociální rovnosti.

V záhlaví stránky je k dispozici (1) seznam často kladených otázek spojených s tématem zrušení věznic, (2) slovník pojmů a (3) manuál, který vysvětluje kostru online archivu, jednotlivé kategorie, tagy a příspěvky.