POZNÁMKY
O VĚZNICI

Informace, Email
INTERAKTIVNÍ VERZE DIAGRAMU
FAQ
Slovník
Manuál archivu
Proti karcerální architetkuře








NAČTENÍ DIAGRAMU CHVÍLI TRVÁ
VYČKEJTE PROSÍM PÁR SEKUND
FILTROVAT: VŠE OHNISKO ZASTŘEŠENÍ PLÁŠŤ PODSTAVA 
KRAJINA
05–10–25
 Umístění věznic není náhodné ani nezávislé na kulturně-politických kontextech. Jejich lokalizace představuje významotvorný akt, jenž odráží mocenskou strukturu státu i jeho představy o „pořádku“ a „nápravě“. Krajina se v tomto kontextu stává vědomým nástrojem estetiky trestu, srovnatelným s betonem, kovem, ostnatým drátem, KAMERAMI a dalšími prvky  VEZENSKEHO ORNAMENTU. 1 Od druhé poloviny 20. století začíná krajina zároveň figurovat jako součást vězeňské ideologie, kdy je pobyt „v přírodě“ prezentován jako účinný prostředek nápravy. 2 Karcerální geografové a geografky však poukazují na skutečné motivace těchto lokalizačních strategií a shodují se, že výstavba věznic v krajině nepředstavuje řešení kriminality ani recidivy.


Tendenci vysídlování vězeňských zařízení z měst do venkovských oblastí popisuje odborná literatura jako proces vyčleňování (incapacitation). Jeho cílem je odstranění „nežádoucích“ osob z městských celků a jejich přesun do periferních, často málo osídlených lokalit. Geografka Ruth W. Gilmore popisuje tuto karcerální strategie jako „geografické řešení sociální problémů“, kdy nedochází k řešení příčin uvěznění, ale přesouvání problematických skupin. 3 Krajina je tak kolonizována novou formou státní moci prostřednictvím vězeňsko-průmyslového komplexu.


Rozmístění vězeňských zařízení dále spojuje Gilmore s procesem deindustrializace a ekonomické restrukturalizace, kdy jsou pro místa současné i bývalé těžby nerostných surovin hledány nové funkční modely, které generují zisk. 4 Věznice jsou tak koncentrovány na místech, kde docházelo (a stále dochází) k vykořisťování lidské práce a půdy; sociálně-ekonomické slabé obyvatelstvo je výhodné pro ekonomický růst. 5 


Tento proces můžeme v České republice (respektive Československu) trasovat na příkladu výstavby věznic od roku 1950. Od té doby do současnosti bylo otevřeno celkem 20 z 35 zařízení, přičemž sedm z nich bylo uvedeno do provozu mezi lety 1955–1959. Seznam níže komentuje lokaci každého zařízení společně s rokem otevření. 6


1956 Vazební věznice Brno
umístěna na okraji města Brna, nová budova pro věznici
1957 Věznice Kuřim
původně pobočka Vazební věznice Brno, umístěna poblíž firmy Prefa, uvěznění se podílejí na výrobě betonových prefabrikátů
1958 Věznice Bělušice
objekt vznikl jako nápravně pracovní tábor, uvěznění zaměstnávání v zemědělství a průmyslu
1958 Věznice Nové Sedlo
původně zřízena jako pobočka pracovního tábora Vykmanov, uvěznění se podílejí na produkci obilovin, chmele a řepy
1958 Věznice Všehrdy
původně bývalý statek s kachní farmou, uvěznění pracují ve firmách (jejich výrobny zřizovány v okolí: MIVEX, Elektro-Kovářská, PAL, Preciosa)
1959 Věznice Heřmanice
původně pracovní tábor, vzniká na základě potřeby pracovní síly pro důlní podniky 1961 Věznice Příbram
objekt vznikl jako nápravně pracovní tábor, uvěznění se podílejí na hlubinné těžbě uranové rudy
1963 Věznice Horní Slavkov
umístěna do bývalého tábora pro vězně, uvěznění se nejdříve podíleli na těžbě uranové rudy, následně zajišťovali bytovou a investiční výstavbu
1963 Věznice Oráčov
lokalita určena kvůli nedostatku pracovních sil v zemědělství
1968 Věznice Rýnovice
spojeno s rozvojem automobilového průmyslu, především tehdejší firmou LIAZ
1973 Věznice Stráž pod Ralskem
umístěna do bývalých ubytoven pro pracovníky uranových dolů
1989 Věznice Ostrov
umístěna do tábora pro válečné zajatce, ti pracovali v uranových dolech Vykmanov
1993 Věznice Odolov
na místě bývalých černouhelných dolů, umístěna do bývalého areálu havířů
1994 Věznice Jiřice
rekonstrukce kasárenský objektů (bývalé velitelství sovětských vojenských jednotek)
1997 Věznice Břeclav
původně budova okresního soudu (věznice při soudu od roku 1850–1953), při znovuotevření v roce 1997 byla vazební věznicí, umístěna ve městě
1999 Věznice Kynšperk nad Ohří
umístěna do vojenských kasáren
2000 Věznice Světlá nad Sázavou
původně areál pro školy v přírodě
2001 Vazební věznice Teplice
v těsné blízkosti budovy Okresního soudu Teplice, pravděpodobně
2009 Věznice Rapotice
původně vojenské prostory protiletadlové raketové skupiny




1    Judah Schept, (Un)seeing like a Prison: Counter-Visual Ethnography of the Carceral State, Theoretical Criminology XVIII, 2014, č. 2, s. 198–223.

2    MASS Design Group – Vera Institute of Justice, Reimagining Prison, dostupné na: https://www.vera.org/downloads/publications/Reimagining-Prison.pdf, vyhledáno 29. 1. 2025.

3    Ruth Wilson Gilmore, Golden Gulag: Prisons, Surplus, Crisis, and Opposition in Globalizing California, Berkeley 2007, s. 16.

4    Viz pozn. 3, s. 60–62.


5    Dominique Moran, Carceral Geography: Spaces and Practices of Incarceration, Londýn 2018, s. 46.




6     Všechny informace byly nalezeny ve složkách Historie jednotlivých organizační jednotek na stránkách Vězeňské služby, dostupné na: https://www.vscr.cz, vyhledáno 2. 2. 2025.


















































































































OBRÁZKY JSOU VELIKÉ, JEJICH NAČTENÍ CHVÍLI TRVÁ

Vizuální příloha dokumentuje pracovní a průmyslové sítě čtyř věznic nacházejících se v různých místech České republiky (Heřmanice, Kuřim, Oráčov, Ostrov). Každá mapa znázorňuje areál daného zařízení, jeho průmyslové provozy a subjekty, které podle REGISTRU SMLUV uzavřely s věznicí dohody o zaměstnávání odsouzených osob. Povaha práce uvedená v jednotlivých smlouvách je uvedena v závorkách (červené rámečky).Všechny mapy rovněž vyznačují historickou vrstvu daného vězeňského místa a jeho zamýšlené vazby (bíle rámečky).



Popis obrázků výše

Podobný vývoj popisuje i karcerální výzkumník Judah Schept, jenž zkoumá výstavbu věznic v USA. Argumentuje, že věznice byly považovány za ekonomicky výhodné řešení pro těžební či deindustrializovanou krajinu. Jako modus operandi uvádí případ apalačského regionu. 7

Architektonický výraz vězeňských komplexů v krajině bývá záměrně nenápadný. Budovy, ať už se jedná o novostavby či konverze, jsou nenápadné, umístěné na okraji menších měst a vesnic. Krajinný reliéf je součástí jejich estetiky, která evokuje pocit, že vězení je bezpečně vyloučeno na okraj. 8 Iluze odloučenosti zakrývá, že věznice jsou pevně (a to např. i infrastrukturou) propojeny se společností, hmotné odloučení je ale výhodné pro minimalizaci veřejné kontroly a odebrání místa protestu. 9 Zvláštní předpisy (omezení či zákaz) se povětšinou pojí i k fotografické dokumentaci těchto míst. 10

Schept a Wilson se shodují, že účinným nástrojem proti karcerálnímu kapitalismu je komplexní kritický analýza jeho vrstev. Jednu z nich představují právě geografické strategie, které odhalují a vykreslují nové významy v krajině. Věnují se tomu, co se v místě věznic nacházelo před jejich otevřením a navrhují, jakými způsoby by se tyto objekty daly navrátit komunitám i přírodnímu společenství. 11 Wilson uvádí jako příklad přerámování postoje skupin Not in my backyard (Ne na mé zahradě) směrem k širšímu požadavku Not in anyone’s backyard (Ne na žádné zahradě). 12 Vizuální doprovod tohoto textu čerpá právě z této perspektivy.




7    Viz pozn. 1.






8    Nick Gill, et al, Carceral Circuitry: New Directions in Carceral Geography, Progress in Human Geography XLII, 2018, č. 2, s. 183–204.

9    Bree Carlton – Emma K. Russell, Counter-Carceral Acoustemologies: Sound, Permeability and Feminist Protest at the Prison Boundary, Theoretical Criminology XXIV, 2020, č. 2, s. 296–313.

10    Viz pozn. 1.

11    Viz pozn. 1.

12    Ruth Wilson Gilmoer, Abolition Geography: Essays Toward Liberation, New York 2022, s. 25–27.

©2025DIPLOMOVÁ PRÁCE
ADÉLA VAVŘÍKOVÁ







TEORETICKÝ TEXT
 Internetový archiv POZNAMKY O VEZNICI je součástí diplomového projektu řešeného na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Architektury I (Jakub Herza, Andrew Kiel, Viktória Mravčáková). Zastřešujícím cílem archivu je představení a pojmenování vězeňských praktik, strategií a přidružené architektonické hmoty, skrze něž dochází k působení moci. Tyto praktiky a prvky jsou následně odhalovány v odlišných souvislostech a typologiích.

Politickou vrstvu projektu tvoří příspěvek do diskuse o zrušení věznic, a především profesní apel na architektonickou obec, aby se naučila rozpoznávat místa navrhována pro útlak a násilí a na jejich produkci se nadále nepodílela. Aby naopak využila médium představivosti a napomáhala ve svých projektech vytvářet společnost založenou na péči a sociální rovnosti.

V záhlaví stránky je k dispozici (1) seznam často kladených otázek spojených s tématem zrušení věznic, (2) slovník pojmů a (3) manuál, který vysvětluje kostru online archivu, jednotlivé kategorie, tagy a příspěvky.